MÍR SAMOT ODVĚKÝCH...

Otokar Březina

Kam vlhkým jiskřením jas utlumený dosáh’, v jeskyni vápennou se klenul obzor celý, hvězd bílé třesení se sáklo v kalných rosách jak slzy tuhnoucí do zasmušilých bělí. V jeskyni vápennou se klenul obzor celý, mír samot odvěkých mou duši chvěním ovál a z hlubin tajemných se kouřil, zkamenělý kde v keřích krystalů sen hmoty oddychoval. Mír samot odvěkých mou duši chvěním ovál, jak cizí řeči hlas mi znělo vlastní žití, den věčný nad klenbami prostor ozařoval a splavy staletí jsem z dálky slyšel hřmíti.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

144. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MLHAVÁ NOC (Otokar Březina)
  2. NA JEJÍŽ ŇADRECH. (František Taufer)
  3. Mori! (Xaver Dvořák)
  4. Píseň o divokém máku. (Růžena Jesenská)
  5. BALLADA. (František Taufer)
  6. Noční chůze. (Adolf Heyduk)
  7. NOKTURNO. (Růžena Jesenská)
  8. Polosen. (Eliška Krásnohorská)
  9. Umění. (František Sís)
  10. TAJEMSTVÍ BOLESTI. (Otokar Březina)