HŘBITOV.
Toť moře, které všechno pohltí,
kde na dně tmavém tušíš nestvůry
v podmořských pralesích, kam nevnik’ potápěč
se svojím skafandrem a zrádnou svítilnou.
Toť stoka, kde se všechno shromáždí,
monstrance, bouržoa a hadr tuláka
i sladcí oběšenci světem prokletí,
jimž bída vtiskla dýku do ruky.
Toť věčná Lethe tichých šílenců,
jimž chladná ocel nad lesk pokladů;
proud smete všechno ve svém šumotu,
kdo v něm se spatřil, na vše zapomněl.
Toť hrůza, kde se rodí báchorky,
strašidla všude lezou ze země
a v staré, oprýskané kostnici
na rakvi sedí velký Zármutek.
75
Toť noční kavárna, kde svůdná nevěstka
se sklání s pustým chechtem nad tělem
silného hocha, který umírá
se zraky kalnými na loži života...
76