VEDRA.

Otokar Březina

Illuse v žáru jak halucinace uracích žíz(Na) Zem jako přezrá pu Květy plame neviditelných(Na) vyvřely parasit mezi lilijemi a jako břečťany do še plápola(Na) přissáva se k nehybným stromům Sina blesky(Na) tříští se v světle v ironickém razu číší sla svou hostinu knížata noci(Na) Ale jak oblaky nazpět do moře odše úchu vláhy(Na) naje naše zapada za horizonty rozlemi(Na) Jen vedro tvé spravedlnosti jak brázdy jich letu(Na) nad nivami a nad staveništi a nad cestami kde kameny sví(Na) jak řečiš ohně a kde jak síč plíží se vojska(Na) Žha dech práce stou nad žha dech ze nad vlnu žhavější vlna(Na) údery tepen na spáncích otro sviští jak hvízdá bičů(Na) smrtel zvážly zraky Krutost oží v krvi(Na) nebezpeč procitnu pralesa ho v žáru když stíny se dlouží(Na) v zimničních pařeništích tró A na hlavy milio(Na) ze hlubin slunce trhaho křečemi bouří(Na) vy sopeč proudy rozstřik v prachu oslňucím ří se v kataraktech(Na) jsou nivy ponu města v zakletých jeskyních len(Na) na rtech zaťatých utichly pís ve vřeten směšném vře(Na) v úlisném šepotu řeme v úních ohně a ko(Na) v zamlklých modlitbách volacích Vysvoboze pochodeň hněvu(Na) blíž ješ k zemi se naklo z modra a zžehne pavučin květ je(Na) Syčí ječmen klasy před zraky žen předrážděmi(Na) jak taže hmy jež usedly na žha stébla(Na) v hněvivém šlehnu jehel v klokotném varu(Na) nevistném A čekace na na la a na rty omlé žíz(Na) tvr smě se svede vody v nichž jako trsy jiskřících ostřic(Na) nože pod hladinami paprsky odraže třesou se z ví(Na) A večery se sady zalemi Posled vegetace ohně(Na) na zříceninách Když jako mystické ovoce osudných pozná slunce(Na) uzrá v zápa horečném podzimním lis k zemi padne svou ží(Na) a pu plod seslád příliš a z purpur ry omamnou šťávu(Na) proud von řeřa hvězdami jader no šu světlem(Na) vystřikne na rty nesčíslných Vedra krve a touhy(Na) Číšemi rajských rozpomenu jsou srdce Fermenty ži a smrti(Na) zdvihly se na dně a v jejich parách myšlenky ší Tance kol ohňů(Na) Květy jež rozkoše bouří se mou Smrtel zblednu v úpalech sně(Na) Požáry chy Ve zracích zajat šílenství tvůrčí(Na) Bolest pro tice očí z něho množství nedočkaho(Na) kte v úžase tohoto kosmu touží se rozti ky(Na) Hvězdami zjas cesty království tvého Doby ze a nebes(Na) Ale v řinče číší sla svou hostinu knížata noci(Na) A tvoje seň je tichá jak řeka za horami klokota(Na) slad ptáčku duší Od obzoru k obzoru šle tvůj úsměv(Na) linie bles ale ztrá se dříve než umdleni zdvihneme zraky(Na) Ach z bolest prony nad Gehennami poznati slávu tvé le(Na) a jako smo sděle tajných za doby nebezpečenství(Na) zjas nad ohněm tahy blankytomi čísti ji v záři(Na) Ale snesla by zem tato ce bohatství smíře tvého(Na) Nepotopila by se loď přeže kladem královských da(Na) i s plavci Hlubo jsou noci v měci vedra A hvězdy jak zvo(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

34. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ORLÍ JÍZDA. (Antonín Sova)
  2. ET TOUT EST EFFRAYANT LORSQU’ON Y SONGE (Arnošt Procházka)
  3. PŘED ROZKVĚTEM. (Antonín Sova)
  4. Zadřímlý kraj s velkými obzory. (Růžena Jesenská)
  5. VSTUP. (František Eisler)
  6. ROZHRANÍ. (Antonín Sova)
  7. JEZERO (Rudolf Medek)
  8. Chvála nahoty (Stanislav Kostka Neumann)
  9. NOC FILIPOJAKUBSKÁ. (Antonín Sova)
  10. SLUNCE. (Antonín Sova)