PŘED ROZKVĚTEM.

Antonín Sova

Ten, který doufal, že zas bude kvést, šum jarních dešťů, světlých nocí cítil a hovor stromů s větry podél cest, jak měsíc svítil... Prameny lkaly v horách pod sněhem, trávky se sotva světle zelenaly... Mdle vstalo slunce, člověk, stará zem... Mízy se nalévaly... Tu pozoroval, jak by z duše mu prameny tryskly, laviny jak s výše by trhaly se, dojmu hrůznému tam dole znikly říše... Vrcholy všecky v slunci vzhořely, divokým tepem zakroužili ptáci a lesy ozlacené pocely dne, jenž se ztrácí, ztrácí... Tu otevřel svá okna do kořán ku spícím stráním, které zkvetly bíle, by kořenný a horský vál sem van, dny ožil, smutky, chvíle... A pak když večery se kladly spat, on chtěl i v nocích kvést, že čas byl krátký, chtěl mocně procítit a prožívat dech všeho sladký, co lampy v oknech nezahořely, jen šepty zněly, hudby utajené, hrou narcisů polibky voněly, rty žhnuly přichýlené...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

620. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ORLÍ JÍZDA. (Antonín Sova)
  2. Na skále vysoké, jež sálá parnem léta, (Rudolf Medek)
  3. VEDRA. (Otokar Březina)
  4. O POLEDNÁCH. (Josef Lukavský)
  5. Němý smutek. (Bohuslav Květ)
  6. ET TOUT EST EFFRAYANT LORSQU’ON Y SONGE (Arnošt Procházka)
  7. Legenda o mnichu Antonínu. (Milan Fučík)
  8. PODZIM HRŮZY. (František Taufer)
  9. PLNÉ JARO. (Hermor Lilia)
  10. HOLUB POSEL (Jan Opolský)