Mezi dvěma ohni slunce a země zakleté bloudíme věky(Na)
Z žíznivých kořenů žití jsme stoupaly k etherným stvolům(Na)
k nádheře květů napjatých křečí bolestné touhy(Na)
proudy nummulitových moří temnotami pralesů diluvialních(Na)
královstvími dávného tvorstva gigantického(Na)
jeskyněmi kde člověk zvířete tajemný bratr příští vysvoboditel země(Na)
tišil u nás oheň své krve zatížené kletbou(Na)
hořící věčně neuhasitelný(Na)
Hvězdami rosy jitřní třásly jsme se na bojištích(Na)
řekami slzí jsme ohnivé tekly přes popraviště(Na)
k života zrychlujícím se rythmům jsme pěly v mramorných městech(Na)
pod mosty triumfálnými a vlnobitím svých oceánů(Na)
v pathosu ironickém jsme hřměly epopej zemí(Na)
pohřbených v tisíciletích Žhavými fermenty ohně(Na)
kynuly jsme v etherné ledovce oblačných velehorstev(Na)
nad ukrytým ložiskem zlatého slunce při zapadání(Na)
jak přeludy vzdušné odražené dálkami kosmu(Na)
z obřího světa nádhernějšího(Na)
Duhu zaklely jsme v pláč vodopádů a pod hvězdnými zrcadly moří(Na)
skrývaly jsme odvěkou válku nesčíslných svých tvorů(Na)
němých a krutých hlubiny černé blesky ozařujících(Na)
Jak oči hadů fascinující leskly jsme se zrádnými víry(Na)
na řekách šupinatých ale podobny hřbitovům tisíce hrobů(Na)
v zátokách melancholických rozlévaly jsme se jak zapomenutí(Na)
a slovy modlitby posvěcující jsme šeptaly vroucně(Na)
nad magickým varem léčivých zřídel tisícitvárné(Na)
Před zraky zoufajícího jemné vlny naše se otevírají(Na)
jako nesčíslné rty v šílenství věčně se pohybující(Na)
oněmlé ranou náhlého poznání hrůzyplného(Na)
Ale vítězové čtou naši ukrytou moudrost ze svých výší(Na)
ze stříbrné mapy jež sálá k nim z hlubin jak čáry na dlani noci(Na)
a jak na penízi jiskřící ražení písma cenu udávající(Na)
radostné tajemství žití mluví k nim v našich tisíci cestách(Na)
jež ze všech temen horských se lijí k jednomu moři(Na)
a z polyfonie pramenů našich veletoků a oceánů(Na)
zpívati slyší jedinou laskavou sílu(Na)
jež změnami nesčíslnými hledá pravou tvář země(Na)
A hle Před pohledem jejich roztříštěné vření milionů rukou(Na)
tuhne v jedinou duchovou ruku gigantickou zem objímající(Na)
jež v slavném a tragickém gestu sochaře(Na)
hnětoucího kouli své poslušné hlíny(Na)
přeměňuje tajemství věcí dle nádhery vidění svého(Na)
v mučivé křeči tvůrčí(Na)
vždy nespokojená(Na)