VIGILIE

Otokar Březina

Jak stráže tvé bdíme(Na) na místech nebezpečenství(Na) před mi hranice sva tvé noci(Na) za mi království spících(Na) Těž dech bratří nám do tváří šle(Na) rozžhaven tici slun(Na) jež la před jejich zraky(Na) ve sně uzavřemi(Na) pro nás neviditel(Na) A gesta jejich nesčetných rukou(Na) umdlených k smrti pracemi sně(Na) jež mar se hleda ve tmě(Na) a zmate slova šepta ze snů(Na) duše polibky stí(Na) spoju naše duše(Na) v no smysl(Na) Hvězda za hvězdou hasne(Na) za světem světy(Na) vteřiny mrt(Na) na orloji (Na) A ti kteří z bratří se probudili(Na) seda vedle nás(Na) ubledlí ješ tajemstvím spánku(Na) k vigiliím(Na) A přece kolikrát sla(Na) vili jsme spícím(Na) Žár našich zra spálil nám řasy(Na) když jsme je přivřeli mdlobou(Na) Všechna světla(Na) jež do rukou vtiskli nám odcháze(Na) vyhasla v našich lampách(Na) a my ješ bdíme(Na) Jen moře světelku plameny mod(Na) nad poklady skrymi v hlubinách ze(Na) chvě se šachtami noci(Na) hornic kahany(Na) z výšin světla sestouplých(Na) děl stí(Na) A tuše našeho jitra v dálce(Na) Ve tmách symboly (Na) mlčenli(Na) Slyšte Paprs seň(Na) slucho halucinace(Na) zahřmě zvo neviditelných(Na) do bdě vyleho(Na) zazní k našim duším(Na) přes celou hloubku ze(Na) Odvráce polokoule našeho světa(Na) tam koupe se v slunci(Na) příštího na(Na) Kvetou zahrady ostro jižních(Na) tam plu uprostřed moří(Na) Nezná ptáci v oblacích jisker a pís(Na) snesli se nad lesy palem(Na) Světlem jak ží zlaho na(Na) se převrhly kalichy kvě(Na) rozli vo z trávy(Na) Molům vzňala se v plameny křídla(Na) rychlos letu(Na) Ale zde noc otevřena kům(Na) a zraky otevře noci(Na) a bolesti brá zavřít je v sně(Na) a oklamat žízeň re(Na) polibky stí(Na) Z chvíle zas těžce vyrůs chvíle(Na) jak z propasti propast(Na) již v podzemních sklepeních(Na) horstva pencoho(Na) stale klenou(Na) ztrace řeka ze světla sříce do tmy(Na) vráží tam zpě v tice slu(Na) a hle a vo žhaho milence svého(Na) slunce(Na) Ce svět kvících zvu(Na) jak zeň kleneb se sesouvacích(Na) hří ohlasem jeho pláče(Na) mar(Na) zapadlo slunce zapadlo v studených lesích(Na) stalaktitových(Na) O moci Věčho Slova(Na) Vysvobozu(Na) Soumraky v sladkost rozpouš(Na) druhým světlem(Na) Modlit no nás na(Na) v bolestech našich(Na) nad sněním bratří(Na) Modlit úzkosti smrti a krve utišu(Na) úzkosti lásky a vzrůstu sesilu(Na) ovláda bytosti neviditel(Na) od loží bratří zaklína(Na) ury sně(Na) A až proníš v jedi požár(Na) okamžiky naše(Na) šlehni svým vichrem(Na) v jejich jiskří chaos(Na) do čtyř tajemných po je rozvěj(Na) a v hlubinách noci(Na) na sta mil od sebe nechej je řit(Na) jak v blankytu černém(Na) systémy hvězd(Na) a vrat prostor vesmíru tvého(Na) pronikat vroucnos světla(Na) spoje jednotou ko tvých(Na) hasnout a znova se tit(Na) kroužit a letět a hrát(Na) dle sva tvé le(Na) po ky(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

36. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. UKOLÉBAVKA (Rudolf Medek)
  2. KRÁLOVSTVÍ. (Xaver Dvořák)
  3. Zaslíbený kraj. (František Taufer)
  4. MODLITBA ZA MRTVÉ (Viktor Dyk)
  5. SLUNCE. (Antonín Sova)
  6. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)
  7. ŽENY. (Otokar Březina)
  8. PŘÍCHOD PROROKŮ. (Antonín Sova)
  9. VZKŘÍŠENÍ. (Ladislav Linhart)
  10. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)