KLEC
Vlídné paprsky slunce a zvědavé vůně nahlédaly do pokoje a otevřeným oknem zasnil jsem se v prosvícený blankyt, po němž pluly spokojeně a zvolna labuti oblaků..oblaků...
Jaká nevyslovitelná slast cítit se svobodný a volný!
Než potom všiml jsem si klece na okně, a porozuměl jsem stísněnému a vyčítavému tikotu skřivana, v ní zajatého, jenž jako by si steskl:
Oblaka, oblaka, šťastná oblaka..oblaka...
A zlehka pootevřel jsem dvířka klece –
41