Slyším v duši:

Otokar Březina

Když slunce zpívalo, tys na svůj nástroj nesáh’, jen pod mým bodnutím krev tryskla tonů tvých; tvá ruka v křečích jen zahřměla na klávesách, jak v noci úzkosti na dvéře umdlených. Klam vonný polibků ti z jarních růží nevál, jen ptáků jižní tah a ironický let; když oblak úrodný nad krajinou se sléval, svou dlaň jsem nastavil a tvůj jsem přikryl květ. Před zrakem duše tvé jsem utkal závoj žití, svit záře tajemné jak rosa prýští v něm, když žízní práhl jsi, tvým snům jen dal jsem píti, však jejich žádostí tvé rety spálil jsem. Když slunce zpívalo, tys na svůj nástroj nesáh’, mé barvy rozložil’s jen prismem slzí svých; tvá ruka v křečích jen zahřměla na klávesách, jak v noci úzkosti na dvéře umdlených. A zpupný roj tvých včel, jenž z mého ulét’ úle, ze stromu dutého jsem kouřem vyhnal zpět; tvé dni jsem uvěznil a suggescí své vůle tvých písní zahořkl jsem mízu, dech a květ.

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

19. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVATÁ NOC. (Otakar Auředníček)
  2. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  3. Samá voda, kalná, čistá, (Josef Holý)
  4. Letní noc. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SLOKY. (Antonín Sova)
  6. JDA MALÝM MĚSTEM (Hermor Lilia)
  7. Prší... (Zikmund Winter)
  8. PAUSA. (Emanuel z Čenkova)
  9. NOTTURNO. (Otakar Auředníček)
  10. Tvá ruka... (Augustin Eugen Mužík)