Slyším v duši:

Otokar Březina

Slyším v duši:
Když slunce zpívalo, tys na svůj nástroj nesáh’, jen pod mým bodnutím krev tryskla tonů tvých; tvá ruka v křečích jen zahřměla na klávesách, jak v noci úzkosti na dvéře umdlených. Klam vonný polibků ti z jarních růží nevál, jen ptáků jižní tah a ironický let; když oblak úrodný nad krajinou se sléval, svou dlaň jsem nastavil a tvůj jsem přikryl květ. Před zrakem duše tvé jsem utkal závoj žití, svit záře tajemné jak rosa prýští v něm, když žízní práhl jsi, tvým snům jen dal jsem píti, však jejich žádostí tvé rety spálil jsem. Když slunce zpívalo, tys na svůj nástroj nesáh’, mé barvy rozložil’s jen prismem slzí svých; tvá ruka v křečích jen zahřměla na klávesách, jak v noci úzkosti na dvéře umdlených. A zpupný roj tvých včel, jenž z mého ulét’ úle, ze stromu dutého jsem kouřem vyhnal zpět; tvé dni jsem uvěznil a suggescí své vůle tvých písní zahořkl jsem mízu, dech a květ. 13
Básně v knize Svítání na západě:
  1. ***   Ples věčných svítání do soumraků mých zpíval,
  2. RANNÍ MODLITBA.
  3. Tys nešla.
  4. VTEŘINY
  5. Proč odvracíš se, o Slabá?
  6. Legenda tajemné viny.
  7. Slyším v duši:
  8. Žalm ke cti nejvyššího Jména.
  9. TAJEMSTVÍ BOLESTI.
  10. Vladaři snů.
  11. PŘEDTUCHY
  12. Němé setkání.
  13. O Minulá, když smrti věčný passát...
  14. Mythus duše.
  15. NÁLADA.
  16. Podobná noci...
  17. Až sedneš za můj stůl...
  18. VÍTĚZNÁ PÍSEŇ.
  19. Mé dědictví položil’s...
  20. Svítání na západě.
  21. VÍNO SILNÝCH.