Mé dědictví položil’s...

Otokar Březina

Mé dědictví položil’s...
Má slova nejlahodnější mi zemřela v bolestném mlčení, mé pohledy nejvýmluvnější uhasly bez odpovědí: když mrtvá slova mne probudí výčitkou ze snění, mrtvé pohledy z bezesných nocí mi do duše hledí. Úsměvy, jež v tvářích mi zkvetly, v cizích duších mi uvadly, a které v cizích tvářích mi svadly, v duši mne rozkvetlé bolí. Krůpěje, jež z naříznutých větví rozkoše na rty mi nepadly, v snění na rtech mi roztály, jak sestydlé v krystaly solí. Na cestách mých kroků ležely stíny z oblaků staletí, na cestách mých zraků obrazy vzdušné, odražené z nekonečna; na cestách mé touhy tmělo se mystických blankytů rozpjetí, na cestách mé duše teskno a dvojsmyslné mlčení věčna. Mé dědictví položil’s v krajinu snění a tušení, mé růže jsi vytrhal a přesadil do jejich zázračných sadů; jejich vůně mne omdlívá v extasích modlitby a umění, a nádhera jejich barev hoří mi ze Západů. 29
Básně v knize Svítání na západě:
  1. ***   Ples věčných svítání do soumraků mých zpíval,
  2. RANNÍ MODLITBA.
  3. Tys nešla.
  4. VTEŘINY
  5. Proč odvracíš se, o Slabá?
  6. Legenda tajemné viny.
  7. Slyším v duši:
  8. Žalm ke cti nejvyššího Jména.
  9. TAJEMSTVÍ BOLESTI.
  10. Vladaři snů.
  11. PŘEDTUCHY
  12. Němé setkání.
  13. O Minulá, když smrti věčný passát...
  14. Mythus duše.
  15. NÁLADA.
  16. Podobná noci...
  17. Až sedneš za můj stůl...
  18. VÍTĚZNÁ PÍSEŇ.
  19. Mé dědictví položil’s...
  20. Svítání na západě.
  21. VÍNO SILNÝCH.