NÁLADA.

Otokar Březina

NÁLADA.
Šum žárem umdlený na větve tíhou naleh’ a visel bez hnutí, co v teskných intervalech les dýchal přitisklý a potu hořký příval z rozprysklých zelení mu hrubou vůní splýval. Šla bledá únava pod stromy nehybnými, po bok mi usedla, v tvář dechla tušeními, stesk věčné otázky mi v zraky ponořila a řečí mrtvých slov s mou duší hovořila. Květ slunce přezrálý do bílých žárů svadal, v šer haluzí se třás’ a modrým listím padal v tich apatických němé vysílení, v mechu se rozdoutnal, a lázní tajemného dechu mne mdlobou kolébal, jak pod vlnami krev z otevřených žil by tiše řinula mi. 25
Básně v knize Svítání na západě:
  1. ***   Ples věčných svítání do soumraků mých zpíval,
  2. RANNÍ MODLITBA.
  3. Tys nešla.
  4. VTEŘINY
  5. Proč odvracíš se, o Slabá?
  6. Legenda tajemné viny.
  7. Slyším v duši:
  8. Žalm ke cti nejvyššího Jména.
  9. TAJEMSTVÍ BOLESTI.
  10. Vladaři snů.
  11. PŘEDTUCHY
  12. Němé setkání.
  13. O Minulá, když smrti věčný passát...
  14. Mythus duše.
  15. NÁLADA.
  16. Podobná noci...
  17. Až sedneš za můj stůl...
  18. VÍTĚZNÁ PÍSEŇ.
  19. Mé dědictví položil’s...
  20. Svítání na západě.
  21. VÍNO SILNÝCH.