Zas dávná bolest v záření zraků mých mrazivou mlhou se vssála(Na)
a řeřavé vydychování barev mi srážela v bělavé kotouče chmur(Na)
Touha má dušená v třesení chorobném dotknout se bála(Na)
myšlenek rozžhavených klaviatur(Na)
Šat soumraku duši mou oblékal z doutnavých palčivých paprsků snován(Na)
a ticho do nejhlubších hrobových poloh sjíždělo klesáním škál(Na)
Den odcházel zarmoucen útrpným pokynem hodin pozdravován(Na)
jak od lože mrtvého ode mne v zádumčivou svou dál(Na)
Jen bolest mi dýchala hlubokým dechem jenž Vzkříšení zpívá(Na)
nepodrobená času vítězná nepřítelkyně snu(Na)
podobná noci jež jediným pohledem do všech oken se dívá(Na)
a všem pohledům otvírá jediné okno k věčnému dnu(Na)
Jen bolest mi dýchala hlubokým dechem v němž utajen leží(Na)
výkřik mé matky jak v první mou hodinu chudou síní se táh(Na)
i poslední výkřik příšerně jásavý jenž v hlubinách duše mé střeží(Na)
tohoto snění slzami vlhnoucí práh(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
124. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Mori!
(Xaver Dvořák)
-
PŘÍZRAK.
(František Soldan)
-
Tichá bolest.
(Otokar Březina)
-
Blíny v duši.
(František Sís)
-
Sentimentální žádosti
(František Gellner)
-
SLZA
(Arnošt Procházka)
-
PANDÉMONIUM
(Rudolf Medek)
-
RUKA.
(Antonín Sova)
-
XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí?
(František Leubner)
-
TVÁŘÍ V TVÁŘ
(Josef Holý)