III.   Než zkvete luny jas,

Emanuel Lešehrad

III.

Než zkvete luny jas, Než zkvete luny jas,
 Má sestro snivá, Můj láskou chorý hlas Tmou vonnou zpívá. Zpěv poslyš o ručkách Jak narcis bílých, Rtech, které nítí nach, I ňadrech vílích, K nimž v zlatém nadšení Tvá kštice splývá, Kde snění pramení A rozkoš dlívá. [11] Mne utěš v bolech mých, Jež přání souží A v písních blouznivých Tě zlíbat touží... Než zkvete luny jas, Milenko snivá, Můj láskou chorý hlas Tmou hebkou zpívá. [12]
Básně v knize Sedmnáct písní:
  1. I.   Blankyt se stmívá.
  2. II.   Večerní chvílí,
  3. III.   Než zkvete luny jas,
  4. IV.   Zpráhlá ústa žízní,
  5. V.   Vzala plaché srdce,
  6. VI.   Našel jinoch cestou
  7. VII.   Možná, že zjeví se, možná, že ne.
  8. VIII.   Co se ti zdálo, milenče,
  9. IX.   Sni, ó sni své jaré žití
  10. X.   Šly z hradu čtyři princezny.
  11. XI.   Pod strání s vesnicí
  12. XII.   Odešla v podletí... odešla... nepřišla...
  13. XIII.   Listí olší opadává,
  14. XIV.   Kam, teskná duše, zbloudila’s?
  15. XV.   Odlétly vlaštovky,
  16. XVI.   Kde jsem to, rcete, víte-li?
  17. XVII.   V sadě sníš,