Reminiscence.

Emanuel Lešehrad

Reminiscence.
– – – A její slova měla vůní nádech, když zvolna plynou sadem z večera, a měsíc krajinu svým leskem zadech, a vše má rysy mdlé tak do šera. A její vlas mi připomínal háje, kde spějí jezer modrá zrcadla a údolí, kde věčně chlad a tma je, ta údolí sirá a zapadlá. A její srdce pělo mi o štěstí, když tiskl jsem je ve svém objetí: že vše co snil jsem bude jednou kvésti a touha má až k slunci doletí... 15 Maurice Maeterlinck.

Kniha Smutné kraje (1898)
Autor Emanuel Lešehrad