Agonie touhy.

Otokar Březina

Agonie touhy.
Zda v pánvích západů vyhasly hořících jantarů víry, zlat zelený var na popel spálených duh, a půlnocí svit, jenž modrými parami síry mlh závoje bílí a hází na zčernalý luh? Dnes barev necítím dechu, jenž etherný prýští do duší, jak vůně, jíž dýchá tajemství sad; spí v nervech ruky mé tvarů vlnění příští a síla, jež tká jim z předených paprsků šat. Má touha žízněním nadzemských květů a forem dnes umírá, ve zracích sluncí neznámých zář, a s voskovic světly táhnou mé myšlénky sborem a obnášejí jí horečně znícenou tvář. 27

Kniha Tajemné dálky (1895)
Autor Otokar Březina

Další vydání

Agonie touhy. v knize Básnické spisy (in Spisy Otokara Březiny, svazek 1) (1948)