ČLOVĚK ZPÍVÁ

Emanuel Lešehrad

ČLOVĚK ZPÍVÁ
Úsměv slunce v kalich dlaní kane, ozářený božským mírem lásky zírám do daleka: Jako bezmezný tok život světem proudí, na hladině výška s hloubkou splývá, do Neznáma vyplouvají lodi, člověk zpívá: „Ze všech srdcí touha květy tryská, ze všech očí jiskra činu blýská, hmota plodí, duchem roste, výská, nad příbojem tvorstva pne se věčný vrchol palmy větrem kolébaný, jako Žití prapor nekonečný...“ [26] ZEDNÁŘSKÉ NAPSAL V L. 1932-33 E. LEŠEHRAD Z L... „DÍLO“ VYTISKLA JAKO RUKOPIS V POČTU 300 VÝTISKŮ TISKÁRNA „LEGIOGRAFIE“ V PROSINCI 1933
E: jf; 2004 [27]