PŘÍRODA.

Otokar Březina

HUDBOU hrály ukryté prameny a den můj k ní zpíval svou píseň(Na) na březích melancholických(Na) Smutek dávného žití z něhož jsem vyšel dechl mi z vůní(Na) a z hovoru stromů a z těžkého zvonění hmyzu nad vodami(Na) a celá staletí ležela mezi mou rukou jež trhala květy a jimi(Na) mezi svým zrakem a tajemným světem(Na) jenž tisíci tázavých pohledů v duši mou němý se díval(Na) Oblaky setměly západní slunce A duše má ptala se větrů(Na) Jsou to oblaky přicházející nebo odcházející(Na) Odmlčely se větry v poslušná zrcadla se zhladily vody(Na) a hvězdy jak ohně hasnoucí v studených vlnách svítících moří(Na) vřely a šuměly nade mnou neviditelné(Na) Světlo umírá jenom příchodem ještě většího světla(Na) ještě většího většího světla(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

78. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ach, jezy hučely... (Růžena Jesenská)
  2. PUNKVA. (František Taufer)
  3. VODOTRYSK. (Xaver Dvořák)
  4. Bouquety podzimní. (Otto Gulon)
  5. ÚSMĚV ŽIVOTA. (Otokar Březina)
  6. XLIV. Já přišel. (Xaver Dvořák)
  7. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  8. Slavný smutek. (Otokar Březina)
  9. KRÁLOVNA NADĚJÍ. (Otokar Březina)
  10. Podzim mládí. (František Sís)