KRÁL VZDUCHU.

Ludvík Lošťák

Na horách vysokých a nedostižných útesech, ty, Králi vzduchu, trůníš sám a žiješ v hrdých snech. Když slunce vychází, tu směle do tváře mu zříš, když slunce v zenitu, tu pyšně k němu zakroužíš. A svobodná tvá bytost, chce-li hvězdám býti blíž, tvé přání nezná okovů – ty k hvězdám zaletíš. A velké oko tvé, jež září hoří krvavou, jak pohrdavě zemi obzírá, kde lidé v prachu mrou! My žijem v nesvárech a umíráme v pověrách, a jako slepci ubozí se potácíme v tmách. My jako charé stíny temnou zemí putujem, a nikdo nemá tušení, kam pustou nocí jdem. Nám pyšní vládcové své ruce kladou na ústa, nás vraždí knížat neláska, a zpupných vládců msta. My jako drobný hmyz hyneme směšně pod trůny, zavírajíce očí svých před leskem koruny. Nás vězní v klecích železných jak nebezpečnou zvěř, a každá Píseň svobodná jest dána na řetěz. Nám rozletět se brání ke Svobodným Výsotám, kde člověk volné duši své by vládnout mohl sám. My rodíme se jako červi v prachu – v prachu mřem, a od kolébky k hrobu v těžkých poutech jdem! – – Leč ty, ó králi vzduchu, nikým, ničím nespoután, vesmírem letíš svobodně jak vševládnoucí pán! Na horách vysokých a nedostižných útesech, od bílých vzdálen otroků, ve svých se kocháš snech. Ty jako básník veliký si postačuješ sám, a jako básník letíš k Sluncím – prcháš mrtvým tmám! Ty jako básník na vysokých horách dumy sníš, a po hvězdách-li zaprahneš – jak básník k hvězdám zaletíš! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

584. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZAPADAJÍCÍ SLUNCE. (Augustin Eugen Mužík)
  2. VĚŠTCŮV OSUD (Josef Holý)
  3. ŠÍLENSTVÍ ZA URAGANU (Božena Benešová)
  4. Bořek. (Antal Stašek)
  5. Geniům. (Bohdan Kaminský)
  6. V dómu Svatovítském. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Nad mrtvolou. (Ludvík Lošťák)
  8. JEST JEŠTĚ NADĚJE. (Xaver Dvořák)
  9. Elegie o umění. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Démon. (Augustin Eugen Mužík)