Josef II.

Josef Svatopluk Machar

To bylo v říjnu. V hrobce kapucínů lamp věčných světla začala se chvíti (byl čas tu půlnoci), a v šerém stínu ty plamínky jak kapky krve svítí. A děs a hrůza, jak jich nepoznali v svém žití nikdy v sarkofazích spící ti, kteří byli císaři a králi – provály mrazem údy práchnivící. Šla hrobkou žena v zabláceném hávě, s frygickou rudou čapkou v rusém vlase, šla štíhlá, pyšná v mladé vzdorné slávě, a ňadra její svěže klenula se. V pravici nesla hlavu zkrvavenou, – ach, rokokový obličej ten bílý! – dlaň majíc světlým vlasem obtočenou, v tom vlasu dosud stopy pudru byly. Z bílého hrdla tenkým teplým tokem na sarkofágy krev teď dopadala – neb žena ta šla volným vážným krokem a hlavou jako kropenkou kol vlála. A hrobky chvěly se. A šla, šla blíže až k mausoleu, jež se do tmy blyští – jak Dolorose skleslé u pat kříže se v rakvi jedno mrtvé srdce tříští.*) – – teď stanula, a hlavu rokokovou ukryla opatrně v řásních šatu, odtrhla jednu desku pískovcovou a rakev pod ní otevřela v chvatu. Tam ležel On... Mír vlídný, nerušený k úsměvu ladil antické ty tahy... A s láskou zahleděl se zrak té ženy na oči přivřené a na obličej drahý... „Mon enfant,“ vzdychla, hladila mu vlasy. Zdvihla mu hlavu. K hrudi si ji vila... Tu řada mrtvých kolem oddychla si, necitelný tupý sen zas snila.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

192. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA Z ROKU 1912. (Viktor Dyk)
  2. 2. Těžkomyslnost. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  3. CIZINCE. (Otakar Theer)
  4. NOCTURNO V BENÁTKÁCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. Za mořem. (Václav Antonín Crha)
  6. ÚPADEK. (Roman Hašek)
  7. Znáš mne? (Augustin Eugen Mužík)
  8. Osudná píseň. (Václav Antonín Crha)
  9. Ó VINOBRANÍ... (Otakar Theer)
  10. báseň bez názvu (Alfons Breska)