Vise. (Ravachol, Vaillant, Henry,)

Josef Svatopluk Machar

Už přešly věky... Popel našich kostí je dávno po všech koutech rozvát větrem, a naše chtění, činy, jména, soudy jsou necitelným zvukem, prázdným mythem ve vodách minulosti. Života nové vření v nových formách po nových cestách k novým duje cílům. A mrtvé vody minulosti leží v liniích horizontu v modré dáli strnule, zasmušile. V nich není míry prostoru; v nich není vzdálenost času; velká Spravedlnost, jež vyštvána vždy od příbytků živých, jak psanec prchla v tuto mrtvou říši a vládne klidným vodám. Ke křížům, hranicím, ke špalkům popraviště, kde vražděna kdys idea, své rámě kříž vztáhl z Golgaty a druhým žehnaje dotk’ se guillotin dvou šedých, pařížské, montbrisonské...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1047. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZŘÍCENINA (Jan Opolský)
  2. NÁMOŘNICKÁ KRČMA (Viktor Dyk)
  3. PO TEPLÉ NOCI. (František Taufer)
  4. RUSKO. (Adolf Červinka)
  5. PROSLOV (Josef Merhaut)
  6. ZE TROSEK ZAŠLÝCH. (František Taufer)
  7. ČAS. (Otokar Březina)
  8. PŘÍCHOD PROROKŮ. (Antonín Sova)
  9. TO BYLO RÁNO! (Karel Boromejský Hájek)
  10. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)