Vise. (Ravachol, Vaillant, Henry,)

Josef Svatopluk Machar

Vise.
(Ravachol, Vaillant, Henry,)

Už přešly věky... Popel našich kostí je dávno po všech koutech rozvát větrem, a naše chtění, činy, jména, soudy jsou necitelným zvukem, prázdným mythem ve vodách minulosti. Života nové vření v nových formách po nových cestách k novým duje cílům. A mrtvé vody minulosti leží v liniích horizontu v modré dáli strnule, zasmušile. V nich není míry prostoru; v nich není vzdálenost času; velká Spravedlnost, jež vyštvána vždy od příbytků živých, jak psanec prchla v tuto mrtvou říši a vládne klidným vodám. 109 Ke křížům, hranicím, ke špalkům popraviště, kde vražděna kdys idea, své rámě kříž vztáhl z Golgaty a druhým žehnaje dotk’ se guillotin dvou šedých, pařížské, montbrisonské... 110