Determinismus.

Josef Svatopluk Machar

Determinismus.
A listí padá. Těžké mraky visí nad zemí nízko. Vlhkým vzduchem line umrlčí zápach z květin těl, jež kdysi tak plály, kvetly po zahradě stinné. Nic nepohne se... Ať dnes nebo zítra a člověk s tichou resignací hledí do vzdáleného žití svého jitra a do nejisté podzimní své šedi. To vše se zdá dnes harmonicky zníti bez nárazů a náhlých bez přechodů; ton za tonem se musil takto chvíti v logickém sudbou předepsaném chodu. A klidně dál se člověk rozpomíná a klidně v šedé příští myslí maně. Ve vzduchu vlhkém páchne umrlčina, a tma se zvedá na půlnoční straně. 58