* * *

Josef Svatopluk Machar

* * *
Mladosti moje, my tak kdysi na leccos hrdi bývali, na prvé verše, prvé laury a na rty, jež jsme líbali... Mladosti moje, přešly časy, jak pohádka jsi zmizela... Je hostem nemoc, vlasy zřídly a vrásky lezou do čela. A verše, sláva, láska – marnost, šum větru, hrstka popele; dnes hrd jsem na pluk nepřátel svých a na tři, čtyři přátele. 50