Rosteme!

František Cajthaml-Liberté

My z matky bídy zrozeni, svým otcem proklínáni, křest dostali jsme krvavý – v kamení kolébáni: a přes to rostli, rostli jsme jako po dešti houby, vše okem jasným prohlédli co ve výši i hloubi. Často sic oko zkaleno, často páž poumdlela, často nám líce ubledla, vráska rozryla čela, když v žaláře jsme vrženi los měli dravé zvěři, vpálenou značku na čele – a počítáni k sběři... A když nás v žalář vláčeli, od města ke vsi štvali, my pyšně hlavy vztýčili, vzdorně se pousmáli... Vždyť setba námi zasetá přec tak radostně klíčí! – Nechť páni na nás ještě dnes nástrahy svoje líčí!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

635. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A STAČILY DVĚ KAPKY... (Antonín Klášterský)
  2. Per aspera... (Vojtěch Pakosta)
  3. My nevěříme sobě. (František Cajthaml-Liberté)
  4. Píseň svobody. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. Naše řeky (Emanuel Miřiovský)
  6. Ukolébavka. (František Cajthaml-Liberté)
  7. Pomluva. (Jaroslav Vrchlický)
  8. STUDENTSKÉ LÁSKY. (Josef Svatopluk Machar)
  9. IV. Vydal jsi nás v nepřátelské ruce, (Antonín Klášterský)
  10. Co hrozný osud zžeh’ mi květů... (Adolf Heyduk)