A STAČILY DVĚ KAPKY...

Antonín Klášterský

Čím čistější, tím tmavší bývá zdroj, a oči tvé jak studánka jsou tmavá; mě touha po nich schvátila tak žhavá, já musel k nim, nechť osud velel: Stoj! Myšlének chmurných kolem čela roj a znaven, mdlý, až klesala mi hlava, jsem vlekl se k nim, zraněn do krvava: Ó, možno-li, ty studánko, mě zhoj! A stačily dvě kapky z očí tvých, dvě slzy, jež jsi nad mým žitím lila, bych, poutník mdlý, se zhojen z prachu zdvih’; by s duše mojí smyt byl kal a hřích, by na zcelených divem perutích má duše k hvězdám znovu zakroužila.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

346. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tři stíny. (Jaroslav Vrchlický)
  2. NESVRHNOU NÁS DOLŮ – (Arnošt Ráž)
  3. VOLI. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. IX. První idylka ze žaláře. (Jaroslav Vrchlický)
  5. CO VLASTNĚ ZMŮŽEM? (Jaroslav Vrchlický)
  6. MYSTIKA. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  8. Má oběť marna jest a marno vše, co zpívám... (Jiřík Luděk Moravský)
  9. MODLITBA (Božena Benešová)
  10. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)