ČESKÁ KRAJINKA.

Josef Svatopluk Machar

ČESKÁ KRAJINKA.
Do šíře do dáli pole a luka, na křižovatkách cest Kristova muka. Aleje podél cest. Místy se na ni s krákotem sletuje drzý houf vraní. S topolů černí tam viselci visí, mordýřští chasníci byli to kdysi. Chvilkou jde větru van do těl a snětí, viselci klátí se a vrány vzletí. Polem jde sedláček, černou zem orá. Sedláček – chudáček, kravička sporá. Poorá, zaseje... Žní čas až přijde, pánbů mu zničí vše nebo zlí lidé. Pak přijdou zima, hlad... konce jim není. Děti jak mrtvolky jdou po stavení... 204 Opuštěn nebem a drán lidmi všemi orá přec dobrou tu matičku zemi. K vůli ní orá ji s láskou a snahou, tu půdu nevinnou, vonící, drahou. 205