My bili se a nikdo nebyl sketa(J5f)
však nadarmo Neb ten Bůh Machometa(J5f)
se jinak staral o své bojovníky(J5f)
než náš pán Kristus Posílil jich šiky(J5f)
jichž tak už bylo celé miliony(J5f)
draků a hyder steré legiony(J5f)
toť bylo celé peklo rozpěněné(J5f)
jež zdolalo nás Voje potlučené(J5f)
se rozeběhly kříž jsme strhli s pláště(J5f)
nač také dráždit saracenské záště(J5f)
a tak jsme jako poutníkové z dáli(J5f)
se v svatý Jerusalem ubírali(J5f)
což dovolují klidně Saraceni(J5f)
Oh svaté město Popsat možno není(J5f)
velikost jeho výšku zdí a věží(J5f)
vždyť člověk dává zraku víry stěží(J5f)
když stojí před ním a vše okem vidí(J5f)
Má chrámy pro sta pro tisíce lidí(J5f)
všech národů a pronárodů světa(J5f)
chrám každý město A Bůh Machometa(J5f)
má největší Ten sto má štíhlých věží(J5f)
a z rána v poledne a večer běží(J5f)
na každou farář jejich a tam hlásí(J5f)
že čas je ten a ten to proto asi(J5f)
že zvonů nemají a Saraceni(J5f)
by připomněli sobě na modlení(J5f)
A co je pravda jak kněz křikne s výše(J5f)
Saracen každý vybídku tu slyše(J5f)
kde je tam klekne k východu se dívá(J5f)
to zvyk už jejich hlavou k zemi kývá(J5f)
ba možno tvrdit že jsou nábožnější(J5f)
než my v té naší svaté církvi zdejší(J5f)
A tolik též jsme přiznali jim vřele(J5f)
že velmi našeho ctí Spasitele(J5f)
chrám na Golgathě chrám Božího hrobu(J5f)
plá rojem svíček v každou dení dobu(J5f)
oltáře obou samé stříbro zlato(J5f)
a stěny s úžasem jsme zřeli na to(J5f)
jsou mramor nebo kámen drahocený(J5f)
v modlení je poutník nerušený(J5f)
ba stráž tam k ochraně jich postavili(J5f)
by roztržkám všem ihned zabránili(J5f)
neb často poutníci v své horlivosti(J5f)
se prou a hlučně povykují v zlosti(J5f)
Tak prošli vše jsme Všecka svatá místa(J5f)
jež posvěcena z dob jsou pána Krista(J5f)
kde Pán jest slzel apoštolé spali(J5f)
kde bičován byl a kde kříž mu dali(J5f)
kde zástěrou svou Veronika svatá(J5f)
mu utírala stopy krve bláta(J5f)
kde kohout zpíval Petr hřál si ruce(J5f)
kde Jidáš pověsil se v hrozné muce(J5f)
kde Matka boží slzy prolívala(J5f)
je do dnes jimi vyhloubena skála(J5f)
leč jak je možno všecko vypočítat(J5f)
Tu člověk musil kameny by sčítat(J5f)
a pamatovat pohledy svých očí(J5f)
neb kam se jenom hlava pootočí(J5f)
tam památka je a kde kámen jaký(J5f)
to svědek divů Jdeš tam přes zázraky(J5f)
a svaté věci že se duše láme(J5f)
a v posled nevidíš pro slzy samé(J5f)
A vážím li pak zkušenosti svoje(J5f)
nechápu věru k čemu že ty boje(J5f)
a šturmy všechny na ty nevěřící(J5f)
Rád vyznávaje pravdu musím říci(J5f)
že boha svého ctí a Machometa(J5f)
tak jako my zas Stvořitele světa(J5f)
i Syna jeho Falší nejsou znalí(J5f)
a pokoj by nám dozajista dali(J5f)
kdybychom šli k nim bez mečů a kopí(J5f)
jen Spasitele uctít svaté stopy(J5f)
Vždyť ostatně i se zbraněmi víme(J5f)
my ničeho jim na truc nezřídíme(J5f)
Bůh jejich pomáhá jim všude v bojích(J5f)
však Ježíš nehledí si těch vojsk svojich(J5f)
Zde v pytli hlínu vleku z míst těch svatých(J5f)
je dražší darů stříbrných a zlatých(J5f)
tu rozdělím vám Trochu nechám sobě(J5f)
tu pod hlavu mi nasypejte v hrobě(J5f)
bych klidně spal a zlý duch neměl moci(J5f)
nad tělem mojím v hrobové té noci(J5f)
I vy tak čiňte Na zpáteční cestě(J5f)
jsme mnoho zkusili v tom onom městě(J5f)
nás bylo několik a divných věcí(J5f)
jsme shledli ale doma jsme už přeci(J5f)
Zle bylo často moře v šíř i dáli(J5f)
a my jak přibiti v té vodě stáli(J5f)
po celé týdny mrtvé ticho bylo(J5f)
a deně z vod se příšer vynořilo(J5f)
a dívaly se posměšně a drze(J5f)
a lákaly nás z lodní naší tvrze(J5f)
ty mořské panny A když pak jsme pluli(J5f)
tu vodní hadi na loď se nám snuli(J5f)
a shltli námořníky s kapitánem(J5f)
Loď bloudila až přišla jedním ránem(J5f)
v království žínek u nichž mužů není(J5f)
však zachovávají své pokolení(J5f)
že jistou vodu pijí jejíž šťáva(J5f)
je holkou nebo hochem obtěžkává(J5f)
Ti hoši nemluví psí hlavu mají(J5f)
vyrostlou z prsou smutně štěkávají(J5f)
a záhy umrou za to dívky ony(J5f)
jsou štíhlé pěkné Je jich milliony(J5f)
Tam stalo se že královna jich chtěla(J5f)
mě zdržet a vzít sobě za manžela(J5f)
všem řádům na vzdor ušel jsem jí v taji(J5f)
neb měl jsem touhu po svém českém kraji(J5f)
pak slyšel jsem že smutně dokonala(J5f)
Hranici na rynk postavit si dala(J5f)
kde lehla si půl těla obnažila(J5f)
a dlouhý nůž si mezi ňadra vbila(J5f)
Je líto mi jí Byl to smutný omyl(J5f)
Ach takých srdcí já jsem více zlomil(J5f)
a bývaly to pěkné Saracenky(J5f)
Leč člověk pomní vlastní doma ženky(J5f)
a rytířské cti Celkem chvála Bohu(J5f)
jsem rád že doma zase dýchat mohu(J5f)