JEDNOMU Z ROKU 1848.

Josef Svatopluk Machar

JEDNOMU Z ROKU 1848.
Ty cítíš ještě, bojovníku starý, kol nestárnoucích skrání stále vát ten vzduch, jenž budil v prsou vašich žáry, když stříleli jste tenkrát z barrikád. Kde slovo „vlasť,“ tam vstoupíš první v řad, ty dovedeš dnes jako jinoch jarý i na slavnostech pro „národní“ dary hrát, zpívat, tančit s celou duší rád!... Ten trpký smích, jenž přelétá rty moje, ten neznačí – ó chraň bůh! – pohrdání; mně líto žáru hrudi tvé, tvých skrání, že padá v řady zvrhlé generace, že soudruhy v ní vidí oko tvoje, když ona zpívá, tančí pro legrace... 71

Kniha Bez názvu (1889)
Autor Josef Svatopluk Machar

Další vydání

JEDNOMU Z ROKU 1848. v knize Bez názvu, Confiteor... II (in Macharovy spisy, svazek 2) (1935)