IX. * * *

Josef Svatopluk Machar

Je ticho... šírou, bílou plání lesk slunce líně prolétá, a v snětích volá pozdrav ranní mu opeřený poeta. Kdes v dáli hudba, píseň zmírá a v mrazném vzduchu chví se dál, a v tónech těchto odebírá se z města vírný karneval... Zde střevíček, zde z vlasů stuha, zde svadlých květin celý sněm, zde rukavička, zde je druhá, zde vějíř – voní parfumem, zde podobizna – hezký oval, zde lístek – písmo drobné je – já za nic, za nic nebojoval, však k čemu bral jsem trofeje? Čím byly mi ty krásné ženy? co hledal jsem v jich pohledech, mír duši svojí vytoužený, či nový žár a bouří spěch? V mé hrudi teskno jako v sále, jenž po plesu je tich a pust, pryč hudba světla – vzduchem dále jen dech a šept chví žhavých úst, a truchlý zvuk se tiše vije přes mnohé krásné chvíle rov – toť drahé písně melodie, však nemám, nemám k ní už slov...

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

15. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZIMNÍ MOTIV. (Antonín Klášterský)
  3. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  4. GALANTNÍ SLAVNOST. (Karel Toman)
  5. První kapitola. (Josef František Karas)
  6. jaro na dědině (Stanislav Kostka Neumann)
  7. DOMÁCÍ PLES. (Emanuel z Čenkova)
  8. POŠLAPANÉ RŮŽE. (Antonín Klášterský)
  9. NA VYSVĚTLENOU. (Jan Opolský)
  10. VALČÍK. (Jan Červenka)