NA VYSVĚTLENOU.

Jan Opolský

Zvedne se tiše opona a paňáca se vmotá, mu z bílých pláten nahé čouhá tělo, zrak jeho civí široce přes ploty do života a divnou zpívá písničku: „Fuj, všecko uletělo!“ Je aplaus, on se ukloní a ukloní se znova a složí ruce na prsa a usmívá se mělce... Však lid chce slyšet svéhlavý dál smutné písně slova, tu on se v krku poškrabe a metá kotrmelce. A zas aplaus. Hrá hudba tuš, on polonaisu žádá a jako hastroš tancuje, až chvěje se mu hlava: Ten refrain zní: „Fuj, vše je pryč, má milostslečno mladá, mé srdéčko, jen vyždímané oči do krvava...

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

135. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V měkkém a nadšeném, tichém snu básníka (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. MAG VALČÍK. (Zikmund Winter)
  3. MANŽELSTVÍ. (Antonín Sova)
  4. Z MONTMARTRU (Karel Toman)
  5. První kapitola. (Josef František Karas)
  6. MATKA. (Antonín Klášterský)
  7. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Karel Toman)
  8. IX. * * * (Josef Svatopluk Machar)
  9. Návštěva (Karel Leger)
  10. Menuet. (Jaroslav Vrchlický)