VII. Rovina do šíře, rovina do dáli,

Josef Svatopluk Machar

VII.
Rovina do šíře, rovina do dáli, Rovina do šíře, rovina do dáli,
v ní vísky s bílými chalupami, na krajích obzoru jakoby splývaly ocean zeleně s oblohy končinami. Rozmary osudu mě v kraj ten zavály... Já chtěl psát hořké své epigramy na tu moc neznámou, jež los tak zoufalý všem dává, kdož dýší pod hvězdami... A ta zem leží zde v tvůrčí síle, ve velké práci své... A já ji sledoval den za dnem činnou a prostou, věrnou. A v posled žil jsem s ní... A hořké cíle... smutný los lidstva... náš bědný svět i můj žal zdá se mi hříčkou být jen malichernou... 46

Kniha Jarní sonety (1893)
Autor Josef Svatopluk Machar

Další vydání

VII. Rovina do šíře, rovina do dáli, v knize Čtyři knihy sonetů (in Macharovy spisy, svazek 5) (1938)