VIII. Zas bělá se to podél cest,

Josef Svatopluk Machar

VIII.
Zas bělá se to podél cest,
Zas bělá se to podél cest,
kde švestkové zříš stromy kvést – ach, pod tou dlouhou alejí jak sněhu nasypáno jest,
a jak se větve zachvějízachvějí, ty bílé lístky snášejí se jako sprcha drobných hvězd a po zemi se válejí... Toť rubáš jen, jejž nastele si v posled Jaro veselé a z polehounka mizí s ním... A s úsměvem svým zářivým jde Léto v luhy, pole, sad klas, hrozen, plody nalévat...