LISTOPAD 1918.

Josef Svatopluk Machar

LISTOPAD 1918.
Tak pršívalo jindy v listopadu to žluté listí s unavených snětí, jak nyní v neslavném a tristním pádu koruny se hlav pomazaných letí. A majestáty stojí vysvlečené před zraky lhostejného světa nyní: zbabělí, podlí, loutky bezecenné, a člověk vidí: lidé míň, než jiní. Leč klidně jde se mimo tyto lidi – ať Osud diktuje trest nebo milost. To milé Lidstvo se tak trochu stydí za dlouhověkou vlastní pošetilost. Jen šmok, jen šmok se na trůn soudce vznesl a ortele své na jich hlavy lije, tak valach, když mu jezdec s hřbetu sklesl, statečně po něm kopytem svým bije. 80