Zjev jeho kráčí k dějinému soudu(J5f)
Jde troskami té staré carské říše(J5f)
po trupech umučených klidně stoupá(J5f)
a v popel po včerejšku dohořelém(J5f)
bot svojích hrubých vytiskuje stopy(J5f)
Krev s rukou umyl s úsměvem jde klidným(J5f)
neb ví že Osudu byl exekutor(J5f)
a nástroj mimovolný moci vyší(J5f)
Dá lhostejně si v sluch znít tisíc kleteb(J5f)
a obžalob všech zbylých trosečníků(J5f)
s druhé strany hřmící obdiv stádní(J5f)
též nepohne jím I ten ortel dějin(J5f)
jenž vyřčen bude nebude mu ničím(J5f)
On ví jak ortel taký měnívá se(J5f)
Dnes Ukřižuj a za pár roků chrámy(J5f)
a zbožnění Neb vším je zdar a úspěch(J5f)
A Spartakus je proto v stínu dějin(J5f)
že při svou prohrál Petr car je Velkým(J5f)
že dílo zdařilo se Danton Roberspierre(J6f)
vzdor ztracenému žití slavně žijí(J5f)
A ví on tam že věčně žíti bude(J5f)
kde místo jejich Zlo a dobro dení(J5f)
že mírou nejsou velkosti a viny(J5f)
jen schopnost života a síly platí(J5f)
že každý nový útvar lidských dějin(J5f)
je roben tvrdě bez citlivůstkářství(J5f)
Že dělník jejich jde k té práci spěšně(J5f)
a nehledí zda šlépěj jeho nese(J5f)
zmar hmyzům v cestě a zda rozbořuje(J5f)
plod dlouhé píle mraveniště umná(J5f)