BÍLÉ MOŘE.

Josef Svatopluk Machar

Do výšky, šíře kolem po prostoře šedivé mlhy stojí tiché moře, je nebe skryto, zapadl v ni svět, jen co bys ruku vztah – dál nevidět. A voláš-li v ni, odpovědi není a vzdychneš-li, ten vzdech se v mlhu mění a couvej před ní, nebo žeň se v před, je všude stejně bílá měkká zeď. Bez drahé ruky jsi tu, bez přítele, tvé vztahy k žití přervány jsou cele, ba, není ani zákeřnických dyk, jichž ocel ti tak často v záda vnik. Je hlucho... Hruď tvá sice ještě dýše – však žiješ ještě? Bílým mořem tiše tě objímá snad Věčnost šedivá a naposled jsi pohřben za živa...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

577. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bořek. (Antal Stašek)
  2. TAK SEBOU NEBUDEŠ (Viktor Dyk)
  3. Dávné boje. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Samota. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ČAS (Otokar Fischer)
  6. Andante. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ŽIVOT – VLNA (František Šimeček)
  8. Pozdrav lesům. (Antonín Klášterský)
  9. BUĎ KLIDNO V DUŠI. (Josef Václav Sládek)
  10. VZBUZENÍ OPUŠTĚNÉHO ŽOLDNÉŘE. (Arnošt Ráž)