ŽIVOT – VLNA

František Šimeček

Jest vlnou člověk v životě, v níž duje větrů vání, jde k předu v pracné klopotě a nikdy nemá stání. Tu stoupá v smělém náběhu, zas v prohlubeň se ztrácí, tu kvapem spěší ku břehu a s lkáním v proud se vrací. A nikdy stání, ve píli vše rychlí s okamžikem, kdo státi zůstal na chvíli, jest zpět za činu šikem. A ticho jen, kam hnilota svůj červivý zub vtěsná. To není dech však života, tu mrtvol říš již děsná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

226. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na rychtě. (Adolf Heyduk)
  2. Takové ticho odpočinku v hloubi lesa... (Antonín Sova)
  3. ČAS (Otokar Fischer)
  4. JARNÍ ZPĚV PŘED OSVOBOZENÍM. (Antonín Sova)
  5. Pozdrav lesům. (Antonín Klášterský)
  6. Živlové. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Bořek. (Antal Stašek)
  8. KŮŇ. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Sonet o peripetii v životě. (Josef Svatopluk Machar)
  10. KLEČ. (Antonín Klášterský)