DRAMA SEHRANÉ POHLEDY.

Josef Svatopluk Machar

Tramway duní... Na plošině zadní vedle mne se klátí mladý zedník, knírek rezavý má, tmavé oči, pohled zlý a upřený kams v prázdno. Z nitra vozu dívají se na něj upřeně dvě umučené oči, dívka, podavačka cihel asi, košík drží. – Na stanici jedné vystupuje, košíkem si chráníc požehnaný život před nárazem a tím zmučeným svým dívčím zrakem lítostivě zří v líc zedníkovi. Nepohnul se. Jakby neviděl jí. – Sestoupila – stojí – čeká – čeká. – Tramway letí – za nějakou chvíli ohledl se líně zedník po ní – Stojí ještě – – podvečerní mlha oblévá ji. – Obrátí se prudce, odplivl si a zas v prázdno zírá jaksi násilno a ledabyle tím svým zle schmuřeným černým zrakem.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

216. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOJEM (Viktor Dyk)
  2. Sonet z vlaku. (Josef Svatopluk Machar)
  3. U trati. (Ferdinand Tomek)
  4. POZDRAV (Stanislav Kostka Neumann)
  5. IDYLA (Josef Svatopluk Machar)
  6. Dvojí touha. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VLAK. (Viktor Dyk)
  8. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  9. MEZI JÍZDOU. (Adolf Brabec)
  10. SVATEBNÍ CESTA. (Karel Dostál-Lutinov)