Sonet z vlaku.

Josef Svatopluk Machar

Vlak prolet’ tunelem... do zadu spěti bokem svým zdá se stráň tmavá... na znak se válí tam pár bosých dětí, jedno z nich čepicí mává... Stráň letí dál a dál... zakrslé sněti stromku se zamihly... kůzlata hravá kmitla se na skále... obloukem letí v zad mochny, slzičky, zažloutlá tráva... Stráň náhle skočí v zad... mohutný vrch zvedá se za tebou... v špičatou výš – naivnost vesnické duše! – Kam jistě bije hrom za bouřných sprch, ona tam mezi dvě zakrslé hruše dá Pána Krista na červený kříž!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

69. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVATEBNÍ CESTA. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Železnice. (Karel Alois Vinařický)
  3. IDYLA (Josef Svatopluk Machar)
  4. PÁN. (J. B. Polom)
  5. Z potulného života. (Emanuel Miřiovský)
  6. BIČ. (J. B. Polom)
  7. DRAMA SEHRANÉ POHLEDY. (Josef Svatopluk Machar)
  8. NA STANICI. (Karel Babánek)
  9. Hnízdo. (Jaroslav Vrchlický)
  10. U trati. (Ferdinand Tomek)