KDYŽ NEJHLOUB CÍTÍM...

Josef Svatopluk Machar

Když nejhloub cítím, kterak mám tě rád, tu nejbolestněj líto bývá mi tě... Čas jednou přijde k tobě požádat o zpropitné, jež patří mu, mé dítě. Za vše, co přines: zapomenutí, tmu v očích, chvilky bojácného blaha, své zpropitné si drsně vynutí – je mi tě líto... líto mi tě, drahá...

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

388. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tak po jedenácti letech (Jaroslav Vrchlický)
  2. 18. Křivá stezka. (Jan Karafiát)
  3. 10. K padesátým narozeninám. (Josef Uhlíř)
  4. EPILOG. (Josef Svatopluk Machar)
  5. SAMOLIBOST. (Josef Václav Frič)
  6. HOŘKÁ EPIŠTOLA. (Emanuel z Čenkova)
  7. Fragment. (Antonín Sova)
  8. ROZLOUČENÍ. (Adolf Brabec)
  9. MODLITBA. (Petr Křička)
  10. Album. (Karel Jonáš)