EPILOG.

Josef Svatopluk Machar

V dnech podzimních kdy venku lítě(J4f) do šedých oblak vítr pral(J4m) u kolébky tvé moje dítě(J4f) já tyto tiché dramy psal(J4m) Za jedné odpolední chvíle(J4f) tvé velké oči gazelí(J4m) se s pozorností v lístky bílé(J4f) jež odkládal jsem upřely(J4m) a buclatá tvá ručka vzpřáhla(J4f) se po nich s touhou zvědavou(J4m) a tenkrát bolesť úzkosť náhlá(J4f) sevřela celou duši mou(J4m) Ze slunných snů mé hravé kotě(J4f) jež pohádkou se zdají nám(J4m) tys napřáhla se po životě(J4f) po životě jak já jej znám(J4m) Tys natáhla tu ručku svoji(J4f) po malém lístku za pár let(J4m) snad to co nyní na něm stojí(J4f) ty budeš musit vytrpět(J4m) A bylo konec mému snění(J4f) a zanikly mé představy(J4m) a z péra v teskném rozechvění(J4f) se řinuly jen obavy(J4m) A každý verš mě hořem schvátil(J4f) a každý děj vnik v srdce mi(J4m) vždyť já bych rád tvou cestu zlatil(J4f) jen sluncem a kryl růžemi(J4m) Sám jakž takž hledím do své zimy(J4f) a s resignací znám vše nést(J4m) a nevzdychnu už nad dny svými(J4f) ach zde by měly růže kvést(J4m) Já vynesl jsem z vlnobití(J4f) prastarý sic však dobrý štít(J4m) jediná pevná moudrost v žití(J4f) je v prostém pojmu žít jen žít(J4m) než ovšem na hltavé vodě(J4f) z mé pyšné lodi zbyl jen vrak(J4m) ta moudrosť s ostatním je v shodě(J4f) mně vše vždy přišlo pozdě tak(J4m) Jen pro tebe zas moje děcko(J4f) chci prosím žádám slunce svit(J4m) jen pro tebe chci mít to všecko(J4f) co sám jsem musil pohrobit(J4m) A vím že nebudu ti ani(J4f) než v prašné cestě věrný stín(J4m) jde s tebou ale neuchrání(J4f) tě před hořem a tresty vin(J4m) Tvé drama dítě Býti ženou(J4f) už to znamená trpěti(J4m) nad drahou její zachmuřenou(J4f) už Osud vyřkl prokletí(J4m) Však já je budu s tebou žíti(J4f) své síly zbytkem duší svou(J4m) jež z očí tvých je povycítí(J4f) kde rty tvé třeba nehlesnou(J4m) A když z mé hlavy v hloubi země(J4f) už bude prach a popel jen(J4m) tvůj každý povzdech sjede ke mně(J4f) a zažene můj hluchý sen(J4m) Tak v dumání a stesku muce(J4f) v svých vzpomínkách a obavách(J4m) teď maně spínám chabé ruce(J4f) a zřím kams v nedostupný prah(J4m) Buď kdokoli ty nezjevený(J4f) buď kdekoli tvůj věčný byt(J4m) je v žití tom tak málo ceny(J4f) však nech to moje dítě žít(J4m)

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

335. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODVEČER. (Hanuš Jelínek)
  2. KLID. (Antonín Sova)
  3. SVĚTLO S PETŘÍNA. (Pavla Maternová)
  4. XI. Po smrti. (Josef Svatopluk Machar)
  5. KDO PŘÍLIŠ ČEKAJÍ, OH, NECHŤ SE NEZKLAMOU... (Antonín Sova)
  6. Dnes ještě tedy... (Bohdan Kaminský)
  7. VEČER PŘED ODCHODEM (Viktor Dyk)
  8. DNES SE NEHRAJE. (Antonín Klášterský)
  9. TRAKTÁT O VLASTENECTVÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  10. OTELLO. (Eliška Pechová-Krásnohorská)