Práci.

František Cajthaml-Liberté

Práci.
O matko práce, jak tě vítají den ke dni tvoje věrné děti, jaký to pocit ve srdci majímají, spočinou-li ve tvém objetí? Palácův už co jsi zbudovala a povždy bydlíš ve sklepních zdech... Co látek jemných ruka tvá stkala – pro nahotu svou máš jen povzdech! Přičiněním tvým země dá klasy, pohodlí, kov i démant černý, důvtip tvůj vždy k větším činům kvasí, nový tvoříc přepych nezměrný. 8 Komu ale dáváš ty své plody, pak-li jich sama neokusíš? Nevidíš snad okolo ty hody? – Což věčně hlad mít sama musíš?