ČTENÁŘI.

Josef Svatopluk Machar

ČTENÁŘI.
To jen když náhle se zašeří a zmizí obzory nitru, když se tak najednou nevěří včerejšku, dnešku i jitru – to jen tak v zoufalé chvilince, kdy člověk v černé tmě stojí, hvízdá si nedbale, lehynce tu prostou písničku svoji... Hvízdám si nedbale sem a tam, má noc je totiž tak divá – a když se octne v ní člověk sám, bizarní nápady mívá. Hvízdá si o jaru, o letu, o smutku ze zašlých roků – co na sta pořádných poetů dalo už v důkladnou sloku, hvízdá si banálně, nedbale, do vtipných trylků se pouští – inu, když je mu tak zoufale v té černé hrozivé poušti. 131