DĚJINY.

Josef Svatopluk Machar

Ach, kdyby bůh tak řídil dějiny a jeho moudrost se v nich zrcadlila! Snad snesly by je nervy dívčiny a škola by z nich leccos vytěžila! Leč my, my lidé, s hříchy, zločiny a podlostmi jsme strůjci toho díla proud krve je to, výkřik jediný vražděných duší, řev, jímž jásá síla. A nejvíc se v nich bědná Pravda škrtí; ruce v poutech, oči zavázané a roubík v ústech, v líci barvu smrti. A což? Jsme lidé. Přírodopis praví, že z rodu dravců. Proto, milý pane, je dějepis náš brutální a dravý. Však svědomí přec žije ve člověku i morálky cit. Tolik nutno říci. On , jak jest. A od dávných věků jak být by mělo. Svědomí je bdící. A proto boha stvořil. Dal mu skvící všech cností soubor, hrdou přímost reků, dobrotu vzácnou, lásku vítězící a soudcem zval jej podlostí svých, vzteků. Leč, chytrák... dal jej kamsi v modro nebe za slunce, hvězdy, hezky do daleka chtěl ošálit tím vlastně trochu sebe? Či bál se, že by mu jej mohla střísnit ta dějin jeho hrozná rudá řeka? Kdo ? On hrd je, že si jej moh vysnít.

Patří do shluku

římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův

162. báseň z celkových 402

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOR V PAVII ANNO 680. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Kdyby to naše slunce – (Stanislav Kostka Neumann)
  3. VEČER MARKA AURELIA VE VINDOBONĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  4. XXXI. FRÀ DOLCINO. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KOSTI ŽIŽKOVY. (Josef Svatopluk Machar)
  6. None (František Táborský)
  7. DĚTI A OTCOVÉ (Josef Svatopluk Machar)
  8. ŠTĚSTÍ BRATRA BERNARDA. (Josef Svatopluk Machar)
  9. SVATÝ BENEDIKT. (Josef Svatopluk Machar)
  10. PAVEL V ATHENÁCH. (Josef Svatopluk Machar)