„NÁŠ LID.“

Josef Svatopluk Machar

„NÁŠ LID.“ I.
1-1Lid!... Božstvo veliké, nad všecko světější – 1-2oh, jak to slovo zní velebně po národě! 2-1Má popů svojich sbor, jimž dá chléb vezdejší 2-2a slávu, úctu, čest, jak údělem v jich rodě. 3-1Nám pošetilcům jest útěchou v dobách zlých 3-2a cílem našich snah, obsahem každé dumy... 3-3– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 3-4A zatím lid ten dlí v tmě ve svých jeskyních, 3-5my nepoznali ho, a on nám nerozumí.
II.
4-1Jsou květy, které by v svůj nevyspěly plod, 4-2kdyby jim v kalichy byl nezanesl maně 5-1dělníků čilých houf, drobounkých včelek rod, 5-2jenž za svou prací jde na osluněné stráně. 234 6-1O lepší příští všech se stále staraje 6-2ten dělník bezjmenný jde v tmavé nitro květů, 7-1pyl plodný chytá se mu na noh okraje, 7-2na bdělá tykadla a sází se kol retů, 8-1k těm květům potom jde a vniká k pestíku 8-2a střásá plodný prach do tmavé smutné schrány. 8-3– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 8-4Náš lid dlí v jeskyních. Však ruce dělníků, 8-5sta černých drahých ruk, vy buďtež požehnány! 235