Sonet pathologický.

Josef Svatopluk Machar

Je šerý den. Už prší od svítání. Zem, nebe nese výraz tesklivosti. A tobě je, jak cítil bys kol skrání vát peruť jakés divné zoufalosti. Po čemsi toužíš do své minulosti... A po čem? Ptej se! Nevíš věru ani. Bojíš se nějak temné budoucnosti... A čeho? Zkoumej, nemáš ani zdání. A z dne se stane najednou noc šerá, on ukončí se jaksi bez večera, už v lucernách plyn hoří smutným leskem. Bez hřmění, hluku venku prší dále tak jednotvárně a tak vytrvale. A tobě zdá se, že se zalkneš steskem.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

847. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER. (Josef Václav Sládek)
  2. S východem měsíce. (Bohdan Kaminský)
  3. Ó naděje... (Bohuslav Květ)
  4. VENUŠE (Rudolf Medek)
  5. Po bouři. (Bohdan Kaminský)
  6. V DÁLI. (Antonín Klášterský)
  7. Sonet z měsíční noci. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Nepřišla... (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Notturno. ( K. Egor)
  10. SMUTNÝ KRAJ. (Irma Geisslová)