Matce.

Josef Svatopluk Machar

Má rodičko, po dlouhé řadě let dnes kladu sonet pod tvé jméno zlaté, jen sonet tam, kde měl bych hymnus pět, jen verše, kam modlitby patří svaté. Oh, člověk musí projít cestou běd a mnoho pohřbít v mnohé bouři klaté, vše proklínat, co chtěl kdy návidět a zoufat, plakat musí častokráte, pak cynicky se musí vysmívat frivolní, hrozné písni životní, by mohl akcent slovu „matka“ dát – a hnusna mu ta píseň musí být, by řek’, že vždy a všude slyší z ní to „matka“ jako svatý refrain znít...

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

12. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Černé perly. (Augustin Eugen Mužík)
  2. ŠPERK. (Emanuel z Čenkova)
  3. SVÉ MATCE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Antiky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Antonín Klášterský)
  6. Meditace. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V. Co tu slzí takým deštěm skane! (Jaroslav Vrchlický)
  8. MILOSLAVĚ VINKLEROVÉ (Jan Neruda)
  9. STANISLAVU ZIMOVI. (Antonín Klášterský)
  10. Sonet intermezzo. (Josef Svatopluk Machar)