Sonet-epilog čtenáři.
Já psal, tys čet’ a, jak to často bývá,
přátelství kvítek mezi námi zkvet’,
a proto slušno, bychom slova tklivá
si při rozchodu řekli naposled.
Ty víš, můj drahý, že už řadu let
ten sonet báječné žně u nás mívá,
však velcí mistři požnou všecko hned,
když přijdem my, už strniště jen zbývá.
Tož nelze klasy vzácných pravd a rad
ti na těch stránkách bujně předkládat
a proto, prosím, kytici tu vem –
je to jen chrpa s rudým koukolem,
to krvavé v ní jen mák planý jest –
tak, jak to roste podle prašných cest...
51
OBSAH.
Stránka
Sonet úvodní5
Sonet o životě6
Sonet o třetí hodině v červenci7
Sonet ironický8
Sonet o staré metafoře9
Sonet večerní10
Sonet o minulosti11
Sonet o zlatém věku naší poesie12
Sonet-intermezzo13
Sonet o hodinách14
Sonet pathologický15
Sonet mystický16
Sonet o lásce17
Sonet o třech metaforách18
Sonet elegický19
Sonet noční20
Sonet o antice a vlasech21
Sonet polední22
Sonet o rokoku23
Své ženě s předešlým sonetem24
Sonet-intermezzo25
[53]
Stránka
Sonet o západu slunce26
Sonet na sentenci z Goetha27
Sonet de vanitate28
Sonet o vídenských kosech29
Sonet o starém líci a rubu30
Sonet na Chopinovu melodii31
Sonet nad verši z mládí32
Sonet o bídě33
Sonet materialistický34
Sonet o Panně Marii35
Matce36
Sonet-causerie37
Sonet svatební42
Sonet sarkastický43
Sonet k theorii: Boj o život44
Sonet cynický45
Sonet k socialní otázce46
E. Zolovi47
Sonet z dvacátého století48
Sonet na sklonku století49
Sonet-apostrofa50
Sonet-epilog čtenáři51
E: tb; 2004
[54]