V ŘÍMĚ.

Josef Svatopluk Machar

V ŘÍMĚ.
Noc, jež se sotva zapomene: nad hlavou nebe rozhvězděné a dole ve tmách věčný Řím se světel sborem žlutavým. Na ploché střeše dlíme spolu – blíž k hvězdám, než k té zemi dolů – a každý z nás byl tich a bled: kdos měl mi zítra odejet. A drahé dosud město bylo – jak se teď v očích zrcadlilo – jen trochou černých ploch a rýh a teček světlých titěrných. Už duše nic víc nepojímá – jen to: O ille tristissima – to Ovidovo neštěstí tichounce hlavou šelestí. Sám v dál jít – pravda, utrpení. Leč, Ovidie, nadto není: sám zůstat zde a hleděti, jak štěstí tvé v dál odletí. A se všech míst pak vždy a znova pohledy sbírat, úsměv, slova, jak byly zachytly se tam, a slyšet, jak dí, že jsi sám! 10

Kniha Na křižovatkách (in Macharovy spisy, svazek 26) (1927)
Autor Josef Svatopluk Machar