PROVERBE.

Josef Svatopluk Machar

Zda vzpomínají? Zda se pamatují? Chtěl bych se dotknout retem vaší šíje.“ Ne, my se nikdy líbat nebudeme.“ A tvrdíte pak, že máte ráda.“ za hrob. Jako nikoho víc v světě.“ políbím vás.“ „Nikdy. Není možná. Pak víckrát bychom se neviděli!“ A to je láska?“ „Věřte, mám vás ráda.“ Ne, nerozumím.“ „Ráda celou duší a celým hořem svého odříkání, a vy jste slíbil... slibte slavně znovu, že líbat chtít nikdy nebudete.“ Křišťálnou duši máte, pravda, drahá, však z mrazivého ledu. Dejte vzplanout jiskřičce jedné aspoň v hloubi její, a byť to byl jen odlesk očí mojích: chci pro dnes slíbit.“ „Pro vždy!“ „Ale někdy –“ Ne, nikdy, nikdy, nikdy! Přisahejte!“ Oh, jak jsi dovedla být jen tak krutá, jeptiško moje, klášternice tichá! Můj žhoucí ohni, slunce rovníkové, cožpamatuješ? Viď, že hodně pestré jsou dnes vzpomínky lásky naší.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

343. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když tak to bylo souzeno. (Josef Václav Sládek)
  2. VZPOMÍNKA. (Ruda Mařík)
  3. A ODPUSTÍ... (Josef Svatopluk Machar)
  4. EROTIKON V. (Arnošt Ráž)
  5. 3. Byl to klam a sladké snění, (Václav Bolemír Nebeský)
  6. Nač by ti byla... (Růžena Jesenská)
  7. MRTVÍ. (Antonín Klášterský)
  8. III. (Josef Kuchař)
  9. M. (Bohdan Kaminský)
  10. Rozloučení. (Augustin Eugen Mužík)