MÉ ČECHY
1-1Země obšťastněná theoriemi,
1-2země přebohatá žití praxemi!
2-1Demokracie zní heslo její –
2-2kdož víc o groš mají, pohlížejí
2-3s despektem a hnusem na ty dole;
2-4šlechta odstraněna – ruce holé
2-5rozebraly její zámky, statky,
2-6baroní si, což je pocit sladký;
2-7mudrcové, kteří hledávali
2-8smysl žití – jako velkokráli
2-9ve změněných poměrech teď žijí;
2-10vědci noví nové pravdy sijí
2-11v národ, který neslyší jich nyní,
2-12jak neslyšel dřív, co děli jiní,
2-13zato vědci vzájemně se čtou,
2-14tříbíce si duchy, tak se rvou
2-15s hlučným křikem jak o zrna vrabci.
2-16Otce svoje soudí všady chlapci
2-17s humorem a často satiricky,
2-18což už bývá průběh věcí vždycky;
102
2-19pánbů upoután je po kostelích,
2-20sluzi jeho v tricích přeumělých
2-21čiperně si vedou v politice,
2-22národ Husův, Žižkův zjasniv líce
2-23na minulost plivá, kráčí s nima,
2-24provádí tak odsouzení Říma;
2-25stali jsme se světoobčany:
2-26váček dobře napěchovaný
2-27provází ty jednotlivce tiše,
2-28když si vyjíždějí z naší říše;
2-29váček vyprázdnili po světě,
2-30doma jsou a v pestré anketě
2-31rozumy své na kolbiště svádí:
2-32„proč že nemají nás nikde rádi?“
2-33Národ přece kulturní jsme my,
2-34škrtíme hlas svého svědomí;
2-35jděme dále: strana sejde se,
2-36unisono chválu vynese
2-37vzletných idejí a čistých ruk,
2-38a hle, hned se zdvihne strašný hluk:
2-39ruce vlastní napřed umýt, páni! –
2-40a ti mlčí jako zařezáni;
2-41v politice doma, lidé zlatí,
2-42přijímání osob předně platí,
2-43čemuž říká se, že „národ vládne“;
2-44v zahraničí je to ovšem snadné:
2-45pneme se, jak zvykem všech je lian
2-46kolem třtiny, jež se zove Briand,
2-47třtina ta se klátíc podle větru
2-48chce se líbit Pavlu, líbit Petru,
2-49zaimprovisovat vždy cos umí,
2-50což my máme za hluboké dumy!
2-51V písemnictví krásném o překot
2-52romanů se robí jako bot,
103
2-53v nichž je těžko chodit, veršů knížky
2-54cílí témž kams do závratné výšky
2-55jako moli k světlu – padnou na zem
2-56a jich život ukončen je rázem;
2-57vědci – linguisti bdí s vzornou péčí
2-58nad čistotou naší rodné řeči,
2-59mládež pak, jež pro dny žití svého
2-60za reka ctí Frantu Nekolného,
2-61methodou řeč praktikuje jinou:
2-62pepictvím a hulvátstvím a špínou.
3-1– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
4-1Což vše připomíná frašku onu
4-2při stavění věže v BabylonuBabylonu,
4-3velikášstvím opilí a v pýše
4-4chtěli vylézt do závratné výše,
4-5jenže jazyk spletli si a nyní
4-6otcům nerozumí vlastní syni,
4-7bratří bratrům, krajan krajanovi –
4-8malér z toho byl, jenž ani slovy
4-9nedá vyjádřit se; jako plevy
4-10rozletěl se lid – kam, dnes se neví,
4-11jen ty zbytky věže trčí nyní
4-12v písku pouště – – –
13. září 1931.